Nastavitelná lavice v posilovně obvykle stojí v tom sklonu, ve kterém ji nechal někdo před vámi. U šikmého bench pressu je to problém, protože právě úhel opěradla rozhoduje o tom, jestli tlačíte horní částí prsního svalu, nebo hlavně předním ramenem. Jaký sklon má smysl a odkdy už děláte v podstatě jiný cvik?
Co na šikmé lavici pracuje jinak?
Velký prsní sval je jeden sval, ne dva oddělené kusy masa. WikiSkripta uvádějí, že začíná na mediální části klíční kosti, na hrudní kosti a na prvních šesti žebrech a upíná se na pažní kost. Vlákna, kterým se v posilovně říká „horní prsa“, jsou ta, která vedou od klíční kosti. Podle WikiSkript má tahle klavikulární část pomocnou funkci při předpažení, tedy při pohybu paže dopředu a vzhůru. Zbytek svalu, sternokostální a břišní část, obstarává hlavně přitažení paže k tělu a vnitřní rotaci.
Šikmá lavice tenhle rozdíl využívá. Jakmile opěradlo zvednete, míří tlak víc dopředu a nahoru, tedy do dráhy, na kterou jsou klavikulární vlákna postavená.
Jenže stejný pohyb umí i přední část deltového svalu. Ta začíná podle WikiSkript na zevním konci klíční kosti, leží hned vedle horních vláken prsního svalu a předpažení má také v popisu práce. Čím strmější lavice, tím víc práce si vezme rameno.
Celý spor o „ideální sklon“ je vlastně spor o to, kde přesně tahle hranice leží.
Co šikmý bench press neudělá: nevytvaruje horní část hrudníku odděleně od zbytku. Sval se dá zvětšit a zpevnit, ale to, kudy vede jeho horní okraj a jak vysoko sedí, závisí hlavně na stavbě klíční kosti a hrudníku. Cvik tam přidá objem, ne nový tvar.
Jaký sklon lavice zabere na horní prsa?
Tohle je jedna z mála otázek kolem bench pressu, na kterou existuje měřitelná odpověď.
Španělský tým vedený Davidem Rodríguezem-Ridaem nechal třicet trénovaných lidí tlačit na lavici v pěti sklonech (0, 15, 30, 45 a 60 stupňů) se zátěží 60 procent jejich maxima na jedno opakování, tedy váhy, kterou zvládnou zvednout právě jednou, a měřil u toho elektrickou aktivitu svalů. Výsledky vyšly v roce 2020 v International Journal of Environmental Research and Public Health a shrnout se dají takhle: horní část prsního svalu má nejvyšší aktivitu při sklonu 30 stupňů, střední a dolní část naopak na vodorovné lavici a sklony nad 45 stupňů výrazně zvyšují aktivitu předního deltového svalu, zatímco výkon prsního svalu klesá. Na vodorovné lavici se aktivita prsního svalu a předního ramene podle autorů podobá.
Praktický překlad: 30 stupňů je rozumný výchozí bod, 45 je horní hranice a všechno nad ní je spíš tlak nad hlavu vsedě než cvik na prsa.
Jedna výhrada k tomu patří. Elektromyografie měří, jak moc je sval během cviku aktivní, ne o kolik za půl roku naroste. Nižší aktivita při jiném sklonu tedy neznamená, že horní prsa nepracují vůbec.
Většina lavic v posilovnách má stupně nastavení, ne stupnici ve stupních. Nejnižší poloha nad vodorovnou bývá kolem patnácti stupňů, druhá zhruba u třiceti, ale mezi výrobci se to liší. Když si nejste jistí, podívejte se na lavici z boku: opěradlo má od vodorovné roviny svírat zhruba třetinu pravého úhlu, ne polovinu.
Tip: vyfoťte si lavici z boku a úhel si změřte v aplikaci na vodováhu, kterou má v telefonu skoro každý. Jednou to stačí, číslo stupně si pak zapamatujete.
Osa, nebo jednoručky?
Obojí funguje, každé s jinou daní.
- Velká osa – unesete na ní víc a progrese se snadno zapisuje. Ruce jsou ale svázané do jedné šířky a rameno se musí přizpůsobit ose, ne naopak.
- Jednoručky – dráha není pevná, rozsah pohybu je delší a každá paže pracuje sama za sebe, takže se nesouměrnost neschová. V nouzi je můžete pustit do stran. Zaplatíte za to nižší zátěží a nutností dostat je nahoru: sedněte si s činkami položenými na stehnech, koleny si je postupně vykopněte a s nimi se položte do lavice.
- Tlak na stroji nebo na multipressu, tedy Smithově stroji s osou vedenou v kolejnicích – dráha je daná dopředu, což se hodí, když cvičíte sami nebo se vracíte po problému s ramenem pod dohledem fyzioterapeuta. Stabilizátory si u toho moc nezapracují.
Kdo cvičí bez dopomoci, má rozhodování jednodušší. Šikmá lavice bez bezpečnostních vzpěr a bez parťáka není místo pro velkou osu, protože činku v horní poloze nad hrudníkem není kam odložit.
Jak se na šikmou lavici nastavit?
- Nastavte opěradlo zhruba na 30 stupňů a sedačku, pokud jde nastavit, mírně zvedněte. Bez ní po lavici během série pomalu sjíždíte dolů.
- Postavte chodidla celou plochou na zem, o kousek šířeji než na rovné lavici. Ze šikmého sedu se hůř tlačí nohama do země a opora je proto důležitější.
- Stáhněte lopatky k sobě a dolů a nechte je tam po celou sérii. Na šikmé lavici mají tendenci vyjet nahoru k uším, protože záda po opěradle kloužou.
- Uchopte osu o kousek úžeji než na rovné lavici. Palec vždy obepněte kolem osy, žádný úchop s palcem vedle prstů.
- Spouštějte činku k horní části hrudníku, přibližně pod klíční kosti. Ne ke krku a ne k bradě.
- Lokty veďte šikmo dolů, ne rozevřené do pravého úhlu. Úhel kolem pětačtyřiceti stupňů od trupu drží rameno v lepší poloze než rozpažené lokty.
- Nahoře zastavte nad horní částí hrudníku, ne nad obličejem. Nadechněte se před spuštěním, vydechněte v druhé polovině tlaku.
Tip: první sérii projeďte s prázdnou osou nebo s lehkými jednoručkami. Nový sklon mění dráhu i pocit v rameni a stojí za to si ho vyzkoušet naprázdno, než si naložíte.
Kde se u šikmého bench pressu chybuje nejčastěji?
- Příliš velký sklon – nad pětačtyřicet stupňů převezme podle citované studie hlavní práci přední rameno. Cvik pak není špatný, jen dělá něco jiného, než jste chtěli.
- Vyjetá ramena – když lopatky povolí a ramena se srolují dopředu, zátěž se přesune do přední části ramenního kloubu. Právě tady se rodí většina bolestí, které se pak vlečou měsíce.
- Odraz od hrudníku – vypadá to jako vyšší váha, ale kus opakování odpracuje setrvačnost a zbytek nese hrudní kost.
- Spouštění ke krku – dráha okopírovaná ze stroje. Na šikmé lavici je ještě nepříjemnější než na rovné, protože rameno je už tak ve větším natažení.
- Sjíždění po opěradle – hýždě se zvednou ze sedačky, sklon se fakticky zmenší a poslední opakování už není stejný cvik jako první.
- Stejná váha jako na rovné lavici – na šikmé zvednete méně a je to normální. Kdo si to odmítá připustit, obvykle to dožene zkráceným rozsahem.
Kam šikmý bench press zařadit v tréninku?
Pořadí se odvíjí od toho, co vám chybí. Když horní část hrudníku zaostává za zbytkem, dejte šikmý bench press na začátek tréninku, dokud máte sílu i čistou techniku. Když jde spíš o doplněk, patří jako druhý tlak za rovný bench press nebo za dipy. Běžně se cvičí ve třech až čtyřech sériích po šesti až dvanácti opakováních, přičemž poslední opakování má být znatelně těžké, ale technicky pořád stejné jako první. Kolik toho snesete právě vy, závisí na tom, jak dlouho cvičíte, kolikrát týdně a jak se cítí vaše ramena, takže jedno správné číslo pro všechny neexistuje.
Co nedávat hned za sebe: šikmý bench press a těžký tlak nad hlavu. Přední deltový sval pracuje u obou a druhý cvik pak jedete s předem unaveným ramenem.
Národní zdravotnický informační portál doporučuje dospělým posilovat aspoň dva dny v týdnu tak, aby se zapojily všechny hlavní svalové skupiny. Prsa jsou jen jedna z nich a k tlakům patří i tahové cviky na záda, zhruba ve stejném poměru.
Přidávat se nemusí jen kotouči. NZIP v doporučeních pro bezpečnou pohybovou aktivitu radí zvyšovat nejdřív frekvenci a délku cvičení a teprve potom intenzitu. U šikmého bench pressu to znamená přidat opakování nebo sérii dřív než kilogram na každou stranu.
Na co si dát pozor
Ostrá bolest v přední části ramene při spouštění není součást cviku a nepřecvičí se. Svalová horečka druhý den po tréninku je běžná věc, bodavá bolest přímo v kloubu během série ne.
Bez konzultace s trenérem, fyzioterapeutem nebo lékařem šikmý bench press odložte, pokud:
- vás rameno bolí právě teď nebo se bolest opakovaně vrací,
- jste po operaci ramene, hrudníku nebo po zlomenině klíční kosti,
- bolí vás hrudní kost nebo žebra, může jít o podráždění chrupavek, které tlaky na hrudník zhoršují,
- jste v pokročilém těhotenství. Delší ležení na zádech i v mírném sklonu se v tomhle období obvykle nedoporučuje, proberte to s lékařem.
NZIP obecně doporučuje poradit se s lékařem před zahájením nového pohybového režimu tomu, kdo se léčí s chronickým nebo kardiovaskulárním onemocněním. To platí i pro posilovnu, ne jen pro běh.
Co si ohlídat u první série
- Sklon opěradla kolem třiceti stupňů. Nad pětačtyřiceti už tlačíte hlavně ramenem.
- Lopatky stažené k sobě a dolů po celou sérii, hýždě na sedačce.
- Osa k horní části hrudníku pod klíční kosti, bez odrazu a bez zkráceného rozsahu.
- Nižší váha než na rovné lavici. Není to krok zpět, jen jiný úhel.
- Bolest v rameni znamená konec série, ne jedno opakování navíc.