Celotělový trénink vás dostal od gauče do rutiny, ale cítíte, že tělo zvládne víc. Tři tréninky týdně už nestačí a každou partii chcete zatěžovat častěji a pořádněji. Push pull legs rozdělí týden podle typu pohybu, ne podle svalové partie, a dá prostoru víc než klasický split po partiích.
Co znamená push pull legs?
Zkratka PPL popisuje tři typy pohybu. Tlakové dny (push) cvičí prsa, ramena a triceps, tedy svaly, které zátěž tlačí od těla. Tahové dny (pull) patří zádům, zadní straně ramen a bicepsu, svalům, které zátěž naopak přitahují k tělu. Třetí den patří nohám (legs) a zahrnuje kvadricepsy, hamstringy, hýžďové svaly i lýtka.
Rozdělení podle pohybu má výhodu oproti klasickému splitu, který řeší den po dni jednu partii. Při push pull legs cvičí každá svalová skupina víc pohybových vzorů najednou, takže se vejde víc cviků na stejnou partii bez toho, abyste museli přidávat do týdne další den. Pokud vám dělení podle pohybu nesedí, zvažte i klasický split po partiích, kde se dny dělí jinak.
Pro koho se PPL hodí?
Push pull legs není systém pro úplné začátečníky.
Potřebujete znát základní cviky a umět je technicky bezpečně provést. Počítejte i s tím, že za sebou budete mít aspoň pár měsíců pravidelného tréninku, jinak se v objemu ztratíte. Systém se hodí lidem, kteří chtějí chodit do posilovny čtyřikrát až šestkrát týdně a baví je sledovat, jak se na jednotlivých cvicích zvedá zátěž. Pokud preferujete tři tréninky týdně, bude pro vás příjemnější jiná volba. Pokud se v systémech ještě ztrácíte, mrkněte na tréninkové systémy podle cíle a úrovně.
Zkušenost se nepočítá jen na měsíce v posilovně. Důležitější je, jestli už umíte základní cviky technicky zvládnout bez dohledu trenéra a jestli víte, jak si u nich nastavit rozumnou váhu. Pokud na dřep nebo mrtvý tah potřebujete radu s technikou při každém tréninku, začněte nejdřív jednodušším systémem a k PPL se vraťte později.
Tři dny, čtyři, nebo šest? Jak zvolit frekvenci
Klasická podoba PPL běží na šesti trénincích v týdnu: tlak, tah, nohy, tlak, tah, nohy a jeden den volna. Cvičí se každá partie dvakrát týdně, což dává dost prostoru na objem i na regeneraci mezi jednotlivými tréninky. Metaanalýza Schoenfelda, Ogborna a Kriegera v časopise Sports Medicine (2016) zjistila, že při stejném objemu přináší trénink partie dvakrát týdně větší nárůst svalů než jednou týdně.
Existuje i lehčí verze na tři dny, kde se tlak, tah a nohy odcvičí jen jednou týdně. Tahle varianta se hodí lidem s omezeným časem, ale objem na partii je nižší a progres pomalejší. Pokud takový rozvrh zvažujete, přečtěte si lehčí 3denní variantu push pull legs – tenhle článek se věnuje náročnější, dvoucyklové podobě pro pokročilejší cvičence.
Čtyřdenní a pětidenní kompromis: jak vypadá v praxi
Čtyřdenní varianta obvykle vypadá takto: tlak, tah, volno, nohy, kombinovaný den horní poloviny těla, volno, volno. Nohy tak vyjdou jednou týdně, zbytek těla dvakrát. Hodí se lidem, kteří chtějí zůstat u logiky PPL, ale do posilovny nestihnou víc než čtyřikrát týdně.
Pětidenní verze jde jinou cestou: tlak, tah, nohy, volno, spojený den tlaku a tahu, nohy, volno. Spojený den narušuje čistou logiku systému, protože bývá delší a hůř se v něm drží kvalita u posledních cviků. Pokud si mezi oběma kompromisy vybíráte, čtyřdenní varianta obvykle funguje spolehlivěji. Musíte se ale srovnat s tím, že nohy dostanou méně prostoru než zbytek těla.
Vzorový rozpis PPL na šest dní
Takhle může vypadat týden u mírně pokročilého cvičence. Série a opakování jsou orientační, přesné číslo si doladíte podle toho, jak zátěž zvládáte.
| Den | Zaměření | Typické cviky |
|---|---|---|
| 1 | Tlak | Bench press, tlak na ramena, dipy nebo kliky na bradlech, triceps na kladce |
| 2 | Tah | Mrtvý tah nebo shyby, veslování v předklonu, stahování kladky, biceps s jednoručkami |
| 3 | Nohy | Dřep, výpady nebo bulharský dřep, leg curl, výpony na lýtka |
| 4 | Volno | – |
| 5 | Tlak | Tlak na šikmé lavici, armádní tlak, rozpažování, triceps nad hlavou |
| 6 | Tah | Přítahy v sedu, shyby podhmatem, rozpažování v předklonu, biceps na kladce |
| 7 | Nohy | Přední dřep nebo leg press, rumunský mrtvý tah, výpony na lýtka |
Série obvykle volíte v rozsahu tři až pět na cvik, opakování zhruba šest až dvanáct. U složených cviků jako dřep nebo mrtvý tah se vyplatí jít na nižší konec rozsahu opakování, u izolovaných cviků naopak na vyšší.
Rozcvičku řešte u každého tréninku podobně: pár minut kardia na rozehřátí a potom jednu až dvě odlehčené série hlavního cviku dne, než jdete na plnou váhu. U tlakových a tahových dnů to bývá bench press nebo shyby, u nohou dřep. Pořadí cviků v rámci dne dodržujte tak, že nejnáročnější složený cvik cvičíte jako první, dokud máte nejvíc sil, a izolované cviky na závěr.
Tip: Oba tlakové i oba tahové dny si nemusíte skládat stejně. Druhý tlakový den zkuste jiný úhel lavice nebo jiný cvik na ramena, tělo tím dostane jiný podnět.
Kolik sérií a jak často zatěžovat partii
Kolik sérií na partii za týden potřebujete a jak často partii zatěžovat, rozebíráme podrobně v článku o objemu a frekvenci tréninku. Push pull legs vám dvěma cykly týdně umožní rozložit potřebný objem do dvou menších dávek místo jedné velké. Poslední série tak nejedou vždy na doraz, kdy klesá technika, a klouby mají mezi zátěžemi víc prostoru na odpočinek.
Jak v PPL progredovat
Progresivní přetížení znamená, že tělu postupně dáváte víc práce, než na jakou je zvyklé – víc váhy, víc opakování nebo víc sérií. Bez toho se sval přestane měnit, ať cvičíte podle jakéhokoli systému.
Dvojitá progrese je jedna z nejjednodušších metod. U každého cviku si nastavíte rozsah opakování, třeba osm až dvanáct. Dokud neuděláte dvanáct opakování ve všech sériích, váhu neměníte a jen přidáváte opakování. Jakmile se tam dostanete, přidáte závaží a vrátíte se na spodní hranici rozsahu. Hlídejte si u toho RPE, tedy to, jak náročný vám cvik subjektivně přijde na stupnici od jedné do deseti. U hlavních sérií se obvykle pohybujete kolem sedmi až devíti, poslední série v cyklu klidně i výš.
Jak poznat, že rozpis funguje
Rozpis funguje, když se v průběhu čtyř až šesti týdnů pravidelně posouváte aspoň v jednom z čísel: váha na činkách, počet opakování při stejné váze nebo počet sérií, které zvládnete se stejnou technikou. Nemusí to být každý týden na každém cviku.
Pokud se zátěž tři týdny v řadě nehne na žádném z hlavních cviků a trénink vás zároveň vyčerpává víc než na začátku, nejde o nedostatek motivace. Většinou to signalizuje, že objem je vyšší, než kolik tělo momentálně zvládá zregenerovat. Řešením bývá týden s nižším objemem, ne přidávat ještě víc sérií.
Kdy PPL není ideální volba
Systém má i svoje slabiny. Šest tréninků týdně znamená hodiny v posilovně, na které ne každý má v kalendáři místo.
Pokud dlouho spíte málo, pracujete fyzicky náročnou práci nebo máte za sebou nedávné zranění, může pro vás být šestidenní PPL příliš. Tělo nestihne regenerovat mezi dny a zátěž na cvicích se přestane zvyšovat, i když makáte stejně tvrdě. V takovém případě se víc vyplatí upper/lower split nebo trénink třikrát týdně, kde má tělo mezi tréninky víc času.
Jak se PPL liší od upper/lower splitu
Upper/lower split rozděluje tělo jen na dvě části, ne na tři. Jeden den cvičíte celou horní polovinu těla, druhý celou dolní, a oba dny se v týdnu obvykle opakují dvakrát. Frekvenci na jednotlivou partii má podobnou jako klasické PPL, ale tréninků je v týdnu méně, takže jeden trénink bývá delší: v jednom dni procvičíte prsa, záda, ramena i paže.
Národní zdravotnický informační portál doporučuje dospělým zařazovat posilovací cvičení na všechny hlavní svalové skupiny aspoň dva dny v týdnu. Upper/lower split se čtyřmi tréninky týdně toto minimum s rezervou splní, PPL ve své plné šestidenní podobě jde hodně nad tento rámec. Kdo řeší nedostatek spánku, fyzicky náročnou práci nebo doznívající zranění, získá u upper/lower splitu víc dní volna na regeneraci, i když jednotlivý trénink potrvá déle.
Jak si sestavit vlastní PPL rozpis
Vzorový rozpis berte jako kostru, ne jako povinnost cvičit přesně tyhle cviky. Pár kroků, jak si ho upravit podle sebe:
- Vyberte jeden nebo dva hlavní složené cviky na každý den (dřep, mrtvý tah, bench press, shyby) a postavte kolem nich zbytek tréninku.
- Doplňte dva až čtyři izolované cviky na menší svaly, které hlavní cviky dost nezatíží – biceps, triceps, zadní deltu, lýtka.
- Naplánujte den volna po některém z dnů nohou, které bývají nejnáročnější (ve vzorovém rozpisu je po prvním).
- Když se čísla na hlavních cvicích několik týdnů nehýbou, rozpis pozměňte: jiné cviky, jiné pořadí, jiný úhel lavice.
Kompletní postup, jak plán postavit od začátku včetně výběru cviků a nastavení zátěže, najdete v článku jak sestavit vlastní tréninkový plán.
Jak dlouho u PPL zůstat a kdy ho obměnit
Push pull legs nemusíte cvičit donekonečna ve stejné podobě. U jednoho rozpisu se obvykle zůstává několik týdnů až měsíců, dokud se zlepšují čísla na činkách. Při delší době se stejným výběrem cviků se obvykle přestanou objevovat nová čísla na činkách, i když trénujete stejně poctivě.
Obměna nemusí znamenat celý nový plán. Stačí prohodit pořadí cviků v rámci dne, zkusit jinou variantu dřepu nebo mrtvého tahu, nebo zařadit ještě jeden izolovaný cvik na partii, která zaostává. Po několika měsících u šestidenní verze řada lidí na pár týdnů přejde na lehčí tří- nebo čtyřdenní rozvrh, tělo si odpočine od vysoké frekvence a motivace se vrátí.
Zapisujte si váhy a opakování, aspoň do poznámek v telefonu. Bez záznamu si po pár týdnech nepamatujete, jestli jste minule zvedli stejnou váhu, nebo o kousek víc.
Na co si dát pozor
Rameno patří spolu s bederní částí zad, koleny, lokty a zápěstím k nejčastěji zraněným místům u silových sportů, ukázal přehled Keogha a Winwooda v časopise Sports Medicine (2017). U push pull legs ho nejvíc zatěžují tlakové dny. Pozor na to, pokud skládáte druhý tlakový den brzy po prvním: bench press a tlak nad hlavou ve stejném týdnu dvakrát zatěžují stejný kloub, mezi oběma tréninky by měl být aspoň jeden den pauzy. Pokud vás rameno píchá i mimo trénink nebo bolest nezmizí po pár dnech klidu, nemačkejte to dál a zajděte za fyzioterapeutem nebo ortopedem.
Podobně to platí i pro nohy. Těžký dřep a klasický mrtvý tah patří mezi nejnáročnější cviky na dolní část zad a na kolena, a pokud je máte oba v rozpisu ve stejný den, technika se unaví rychleji, než byste čekali. Hlídejte, aby kolena při dřepu kopírovala směr chodidel a záda při mrtvém tahu zůstala v rovné linii po celou dobu zvedání. Pokud cítíte bolest v kříži, která přetrvává i druhý den po tréninku, snižte váhu a zvažte konzultaci s fyzioterapeutem.
Druhá věc, na kterou lidé zapomínají, je jídlo a spánek. Šest náročných tréninků týdně potřebuje odpovídající přísun energie i bílkovin, jinak regenerace nestačí držet tempo se zátěží.
Co dělat, když vám rozpis na pár dní vypadne
Nemoc, dovolená nebo náročný týden v práci dřív nebo později přijdou a trénink vypustíte. Po nachlazení nebo horečce počkejte, až příznaky doopravdy odezní, a do plného tempa se vracejte postupně, ne hned na stejnou zátěž jako před pauzou.
U výpadku kratšího než týden obvykle stačí první trénink po návratu jet o trochu lehčí váhu, než jste měli naposled, a na původní čísla se vrátit během jednoho až dvou tréninků. Po delší pauze, zejména po nemoci, se vyplatí i nižší frekvence: první týden klidně jen se dvěma nebo třemi tréninky místo šesti a s menším počtem sérií, než jste cvičili dřív.
Shrnutí
Push pull legs dává smysl, když už máte za sebou základ a chcete cvičit čtyřikrát až šestkrát týdně s jasnou strukturou. Rozpis si postavte kolem pár hlavních cviků, objem rozložte do dvou cyklů za týden a sledujte, jak se zátěž na jednotlivých cvicích posouvá. Pokud šest dní v kalendáři nezvládnete, sáhněte po lehčí variantě nebo po jiném systému. Push pull legs není jediná cesta k pokroku.