Zkratku BMI potkáte u lékaře, ve fitness testech i v článcích o hubnutí.

Spočítá se ze dvou čísel a vyjde jedna hodnota, která má o vás něco říct. Jenže z hmotnosti a výšky se toho o konkrétním člověku dá vyčíst překvapivě málo. Kdy je BMI užitečné a kdy vám ukáže nesmysl?

Co BMI vlastně měří?

BMI je zkratka anglického body mass index, česky index tělesné hmotnosti.

Vznikl v 19. století jako statistický nástroj pro popis celých populací, ne pro posuzování jednotlivců. Belgický matematik Adolphe Quetelet hledal způsob, jak jednoduše popsat, jak se hmotnost obyvatel mění s výškou. Do medicíny se vzorec dostal až o mnoho desítek let později.

Odtud plyne první a nejdůležitější věc, kterou si o BMI odneste. Je to hrubý populační ukazatel, ne diagnóza jednotlivce. Ve statistice velké skupiny lidí funguje slušně. U vás jako u konkrétního člověka je to jen jeden vstup, který sám o sobě nic neurčí.

BMI totiž nerozlišuje, z čeho se vaše tělo skládá. Neví, kolik z hmotnosti tvoří sval, kolik tuk, kolik voda a kolik kosti. Zná jen dvě čísla.

Jak se BMI počítá?

Vzorec je jednoduchý. Hmotnost v kilogramech vydělíte druhou mocninou výšky v metrech.

  1. Zvažte se ráno po probuzení, po toaletě a bez oblečení. Hmotnost si zapište v kilogramech.
  2. Změřte si výšku a převeďte ji na metry. Například 175 cm je 1,75 m.
  3. Výšku umocněte na druhou. U 1,75 m vyjde 3,0625.
  4. Hmotnost vydělte tímto číslem. Při 70 kg a výšce 1,75 m vychází 70 děleno 3,0625, tedy zhruba 22,9.

Výsledek se udává bez jednotky, jako čisté číslo. Zaokrouhlení na jedno desetinné místo bohatě stačí, přesnější počítání nic nepřidá. Druhý příklad pro srovnání. Člověk vysoký 165 cm a vážící 78 kg. Výška na druhou je 1,65 krát 1,65, tedy 2,7225. Po vydělení hmotnosti 78 kg touto hodnotou vyjde přibližně 28,7. Stejná hmotnost u někoho vysokého 185 cm by dala zhruba 22,8. To ukazuje, co vzorec dělá: hmotnost bez výšky sama o sobě nic neznamená.

Pozor na jednu častou chybu. Výšku dosazujte v metrech, ne v centimetrech. Když do vzorce omylem dáte 175 místo 1,75, vyjde vám číslo blízké nule a budete si myslet, že jste něco pokazili.

Tip: Vážte se vždy za stejných podmínek a spíš jednou týdně než denně. Hmotnost běžně kolísá o víc než kilogram podle vody, soli a obsahu střev. Denní čísla vám ukážou hlavně šum.

Co znamenají jednotlivá pásma?

U dospělých se mezinárodně používají tato orientační pásma:

  • Podváha – BMI pod 18,5
  • Rozmezí obvyklé u zdravé populace – BMI 18,5 až 24,9
  • Nadváha – BMI 25,0 až 29,9
  • Obezita 1. stupně – BMI 30,0 až 34,9
  • Obezita 2. stupně – BMI 35,0 až 39,9
  • Obezita 3. stupně – BMI 40,0 a více

Ta pásma vycházejí ze statistik, které sledovaly, jak se v populaci mění riziko některých onemocnění. Hranice mezi 24,9 a 25,0 je administrativní čára, ne biologický zlom. Nikomu se zdraví ze dne na den nezmění tím, že se posune o desetinu.

Pro děti a dospívající se používají úplně jiné, věkové a pohlavní percentilové grafy. Dospělá pásma na ně nesedí a přepočítávat je podle nich nemá smysl. Růst probíhá skokově a hodnota, která by u dospělého znamenala nadváhu, může být u dvanáctiletého úplně v pořádku. Tohle patří dětskému lékaři.

Setkáte se i s tím, že různé zdroje uvádějí hranice o desetinu jinak nebo dělí obezitu na jiný počet stupňů. Rozdíly jsou drobné a na praktickém závěru nic nemění.

Proč se BMI přes všechny výhrady pořád používá?

Kritiky BMI je hodně, přesto ho lékaři neopustili. Má totiž vlastnosti, které se špatně nahrazují.

  • Spočítá se za deset vteřin z údajů, které má u sebe každá ordinace.
  • Nestojí nic. Měření složení těla přístrojem nebo na denzitometru stojí peníze a čas.
  • Dá se srovnávat mezi zeměmi a v čase, protože se počítá všude stejně.
  • U velkých skupin lidí sedí rozumně. Přesně na to byl vymyšlený.

Slabina se objeví až ve chvíli, kdy se od vzorce čeká víc, než umí. Jakmile se z jedné hodnoty vyvozují závěry o konkrétním člověku, začne selhávat.

Komu vychází BMI zavádějící?

Tady se ukazuje slabina vzorce, který zná jen váhu a výšku.

  • Lidé se silnou svalovou hmotou – silový sportovec, veslař nebo hasič s vysokým podílem svalů může skončit v pásmu nadváhy či obezity, přestože má nízký podíl tuku. Sval má vyšší hustotu než tuková tkáň a na váze se pozná.
  • Senioři – s věkem ubývá svalové hmoty a kostní tkáně a přibývá tuku. BMI přitom může zůstat stejné. U starších lidí navíc bývá spodní hranice nastavená jinak, protože velmi nízká hmotnost je ve vyšším věku riziková.
  • Lidé s malým množstvím svalové hmoty – někdo má BMI v takzvaně normálním pásmu, ale vyšší podíl tuku a málo svalů. Číslo pak působí uklidňujícím dojmem, i když je co řešit.
  • Velmi vysocí a velmi malí lidé – vzorec s druhou mocninou výšky na okrajích tělesných rozměrů nesedí a výsledek nadhodnocuje nebo podhodnocuje.
  • Těhotné a kojící ženy – u nich BMI nevypovídá o ničem užitečném a hmotnost sleduje lékař jinak.
  • Lidé po amputaci, s otoky nebo s onemocněním, při kterém tělo zadržuje vodu – tam vzorec sedět nemůže.

Rozdíly se dají čekat i mezi populacemi. Pro některé asijské populace se používají posunuté hranice, protože zdravotní riziko se u nich objevuje při nižších hodnotách.

Varování: Pokud jste podle BMI v pásmu podváhy a nehubli jste záměrně, nenechávejte to být. Neúmyslný úbytek hmotnosti patří k praktickému lékaři.

Co BMI neřekne?

Zůstane několik věcí, které jsou pro zdraví podstatnější než samotné číslo.

  • Kde tuk máte. Tuk uložený v dutině břišní kolem orgánů se pojí s vyšším rizikem než tuk na stehnech a bocích.
  • Jaká je vaše fyzická kondice. Člověk, který třikrát týdně cvičí, může na tom být lépe než někdo se stejným BMI a bez pohybu.
  • Jaké máte hodnoty krevního tlaku, cukru a tuků v krvi.
  • Jak se vyvíjí vaše hmotnost v čase. Jedna hodnota ukáže jeden den. To, co se s vámi děje, ukážou až hodnoty za sebou.
  • Jak se cítíte, jak spíte a jestli vás něco bolí.

Dva lidé se shodným BMI 27 tak můžou být každý v úplně jiné situaci. Jeden zvedá činky pětkrát týdně, má tlak v pořádku a v pase 82 cm. Druhý sedí v kanceláři, v pase má 104 cm a laboratorní hodnoty mu lékař řeší. Vzorec je od sebe nerozezná.

Čím si BMI doplnit?

Lékaři samotné BMI berou jako první orientaci a přidávají k němu další údaje. Doma se z toho dá použít pár věcí.

  1. Obvod pasu. Měřte krejčovským metrem přibližně v polovině mezi spodním okrajem žeber a hřebenem pánevní kosti, vestoje, po výdechu, bez zatahování břicha. Mezinárodně používané orientační hranice zvýšeného rizika bývají uváděny kolem 94 cm u mužů a 80 cm u žen, výrazně zvýšeného kolem 102 cm u mužů a 88 cm u žen.
  2. Poměr pasu k výšce. Jednoduché vodítko říká, že obvod pasu by měl být menší než polovina výšky. Při 175 cm tedy zhruba pod 88 cm. U různých postav funguje lépe než samotné BMI.
  3. Vývoj v čase. Zapisujte si hmotnost a obvod pasu jednou za dva až tři týdny. Trend řekne víc než jednorázová hodnota.
  4. Jak vám sedí oblečení a jak zvládáte den. Schody, nákup, hraní s dětmi. Tohle žádný vzorec nezměří.

Přístroje na měření složení těla, které najdete ve fitness centrech, dávají odhad z elektrického odporu tkání. Výsledek ovlivňuje hydratace, jídlo i denní doba. Berte je jako orientaci a porovnávejte hlavně měření mezi sebou, ne s cizími hodnotami.

Jak s výsledkem naložit?

Vyšlo vám číslo. Co s ním?

Pokud jste v pásmu 18,5 až 24,9 a cítíte se dobře, je to jeden dobrý vstup z mnoha. Preventivní prohlídku ani obvod pasu to nenahrazuje, protože v tomhle pásmu skončí i člověk s málo svaly a vyšším podílem tuku. Pokud jste v pásmu nadváhy, ale sportujete a máte hodně svalové hmoty, samotné BMI vám o riziku moc neřekne. Doplňte si obvod pasu a při běžné preventivní prohlídce nechte změřit tlak a odebrat krev. Když vám vychází BMI nad 30 nebo obvod pasu výrazně nad uvedené hranice, domluvte si návštěvu praktického lékaře. Nejde o vzhled, ale o to, jestli se za tím neschovává vysoký tlak, porucha cukru nebo tuků v krvi, se kterými se dá něco dělat brzy. V Česku existují obezitologické ambulance a nutriční terapeuti, na které vás lékař může poslat.

Tip: Než někam půjdete, zapište si tři měření hmotnosti a obvodu pasu za poslední měsíc, seznam léků, které berete, a co se za poslední rok změnilo. Ušetříte si půlku návštěvy.

Na co si dát pozor

Vzorce a kalkulačky svádějí k tomu, aby se z jednoho čísla dělaly velké závěry. BMI takovou váhu neunese. Vzniklo pro popis populací a u jednotlivce může vyjít nesmyslně oběma směry. Pozor si dejte i na to, jak s BMI zacházejí komerční programy. Když vám někdo na základě jediné hodnoty nabídne dietu, doplněk nebo balíček tréninků, prodává vám postup, který o vás skoro nic neví.

A poslední věc. BMI je údaj o poměru hmotnosti a výšky. Nevypovídá o vaší disciplíně, charakteru ani o tom, kolik si zasloužíte. Když vám z toho čísla není dobře nebo se kolem hmotnosti točí většina vašich myšlenek, mluvte o tom s lékařem. Poruchy příjmu potravy se dají léčit a čím dřív se začne, tím lépe.

Shrnutí

  • BMI spočítáte tak, že hmotnost v kilogramech vydělíte druhou mocninou výšky v metrech.
  • Pásma podle Světové zdravotnické organizace jsou orientační hranice odvozené ze statistik, ne diagnostická kritéria.
  • Je to hrubý populační ukazatel. U svalnatých lidí, seniorů, těhotných a lidí s otoky vychází zavádějící číslo.
  • Doplňte si ho obvodem pasu, poměrem pasu k výšce a vývojem hodnot v čase.
  • Při BMI nad 30, při větším obvodu pasu nebo při neúmyslném hubnutí se objednejte k praktickému lékaři. Stravu s vámi nastaví nutriční terapeut.