Kdo se roky nehýbal, nemusí začínat mezi zrcadly v posilovně. Doporučení k pohybu, ze kterých tenhle návod vychází, počítají i se začátkem od nuly. Najdete tu, čím při obezitě začít, v jakém pořadí přidávat, kolik minut týdně je dlouhodobý cíl a co od cvičení realisticky čekat. Návod se opírá o Národní zdravotnický informační portál (NZIP), Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), Evropskou asociaci pro studium obezity (EASO) a americkou odbornou společnost ACSM.
Mám jít před prvním tréninkem k lékaři?
Záleží na vašem zdraví. NZIP to říká přímo: kdo má zdravotní potíže, například onemocnění srdce a cév, měl by se poradit se svým ošetřujícím lékařem. Lidé s chronickými potížemi mají úpravy pohybového režimu probrat individuálně s lékařem, případně s dalším odborníkem na zdraví nebo na pohyb.
Podobně uvažuje model, podle kterého ACSM (American College of Sports Medicine) posuzuje zdraví před začátkem cvičení. Bere v úvahu mimo jiné, kolik se člověk hýbe teď, jestli má nějaké příznaky a jestli má známé onemocnění srdce a cév, metabolické onemocnění nebo onemocnění ledvin.
Zvlášť opatrně berte HIIT, tedy vysoce intenzivní intervalový trénink, ve kterém se krátké úseky vysoké intenzity střídají s oddechem. EASO ho lidem s obezitou doporučuje až po důkladném posouzení kardiovaskulárního rizika a pod dohledem.
Tip: Nevíte, jestli se vás něco z toho týká? Zeptejte se praktického lékaře dřív, než si pořídíte permanentku nebo rotoped. Začnete pak s klidnější hlavou.
S jakým pohybem při obezitě začít?
Dobrým vodítkem je přehledová studie Barrowa a kolegů z roku 2019 v časopise BMC Musculoskeletal Disorders. Shrnula výzkumy u jinak zdravých dospělých s obezitou ve věku 18 až 50 let. Programy, které jim zlepšily fyzickou funkci nebo bolest pohybového aparátu, stály na čtyřech formách pohybu: pás, eliptický trenažér, rotoped a cvičení ve vodě.
NZIP přidává pohyb, na který nepotřebujete posilovnu ani stroje. Jako příklady střední intenzity uvádí nordic walking s holemi nebo cestu na nákup pěšky či na kole. Vybírejte podle toho, co máte po ruce:
- Procházka nebo nordic walking – na procházku stačí pohodlné boty a trasa kolem domu, na nordic walking k tomu hole. Tempo si určujete sami.
- Rotoped – doma i ve fitku, sedíte a odpor máte pod kontrolou. Jak nastavit sedlo a jak šlapat, popisuje návod na cvičení na rotopedu.
- Eliptický trenažér nebo pás – stroje ze zmíněných programů, pokud do fitka chodíte nebo se tam chystáte.
- Bazén – cvičení ve vodě bylo čtvrtou formou ze studie. Hodí se, když máte bazén blízko a ve vodě se cítíte dobře.
A ještě jedno pravidlo z NZIP, které zní skoro samozřejmě: „Druh pohybu si vybírejte tak, abyste se hýbali rádi.“ Pohyb, který vás nebaví, budete nejspíš brzy vynechávat.
Jak rychle přidávat v prvních týdnech?
Pomalu a ve správném pořadí. Fyzicky neaktivní lidé mají podle NZIP začít s nízkou intenzitou a dál postupovat takto: „zvyšujte vždy nejprve frekvenci a délku cvičení, teprve poté začněte přidávat na intenzitě“. EASO lidem s obezitou, kteří se dlouhodobě nehýbou, také doporučuje pohyb navyšovat postupně.
V praxi to vypadá takhle:
- Začněte zlehka – tempem, které vám připadá spíš lehké než náročné.
- Přidejte další trénink v týdnu – frekvence a délka jdou podle NZIP na řadu dřív než intenzita.
- Prodlužujte jednotlivé tréninky – po malých krocích, ne skokem na dvojnásobek.
- Teprve potom zrychlete – svižnější chůze, vyšší odpor na rotopedu, kopec místo roviny.
Představte si, že teď chodíte dvakrát týdně na procházku kolem sídliště. Dalším krokem podle tohoto pořadí je třetí procházka v týdnu nebo delší trasa, ne rychlejší tempo.
Kam takhle postupně dojít? Programy ze studie Barrowa měly 3 tréninky týdně po 30 až 60 minutách střední až vyšší intenzity. Berte to jako orientační cíl z výzkumu, ne jako normu, kterou musíte splnit hned. Kolik tréninků týdně dává smysl a jak mezi nimi odpočívat, rozebírá článek jak často cvičit jako začátečník.
Kolik pohybu týdně je dlouhodobý cíl?
Pro dospělé obecně platí doporučení WHO z roku 2020, které stejně uvádí i NZIP (text naposledy aktualizovaný 14. 6. 2023): 150 až 300 minut týdně vytrvalostního pohybu střední intenzity, nebo 75 až 150 minut vyšší intenzity, případně kombinace obou. K tomu posilování všech hlavních svalových skupin aspoň dva dny v týdnu. Nad 300 minut týdně mohou podle NZIP přijít další zdravotní přínosy.
Pro lidi s obezitou, kteří chtějí hubnout, jsou čísla konkrétnější:
| Cíl | Kolik pohybu | Zdroj |
|---|---|---|
| Zdraví dospělých obecně | 150 až 300 min týdně střední intenzity a aspoň 2 dny posilování | WHO 2020, NZIP |
| Snížení hmotnosti a tuku | 150 až 200 min aerobního cvičení týdně, aspoň střední intenzity | EASO 2021 |
| Udržení hmotnosti | 200 až 300 min týdně, jen názor odborníků | EASO 2021 |
| Prevence přibírání | 150 až 250 min týdně střední intenzity | ACSM 2009 |
| S výraznějším úbytkem a udržením po zhubnutí podle studií souvisí | víc než 250 min týdně | ACSM 2009 |
Doporučení EASO je z roku 2021, čísla ACSM jsou starší, z roku 2009. Údaj o udržení hmotnosti EASO výslovně řadí mezi názory odborníků, ne mezi závěry podložené studiemi. Aerobním pohybem se myslí vytrvalostní pohyb, při kterém se zrychlí dech a tep, třeba chůze, jízda na kole nebo cvičení ve vodě.
Zní to jako hodně? 150 minut je například pět půlhodinových svižných procházek za týden. K těmto hodnotám se dostáváte postupně, i menší dávka ale má smysl. WHO ve svém přehledu o pohybu uvádí, že jakékoli množství pohybu je lepší než žádné.
Proč posilovat, když chcete hubnout?
Na první pohled to nedává smysl. Samotné posilování podle ACSM (2009) úbytek hmotnosti nezvýší. Může ale zvýšit beztukovou hmotu, tedy hlavně svaly, a úbytek tuku. EASO doporučuje posilování střední až vysoké intenzity proto, aby si člověk při hubnutí udržel svalovou hmotu.
Začít můžete na strojích ve fitku, s vahou vlastního těla, nebo doma s odporovou gumou. Jak se naučit techniku, jak volit zátěž a proč nevynechávat rozcvičku, shrnuje článek jak začít cvičit a nezranit se.
Co ukáže váha a co ne?
Tady se vyplatí znát čísla dopředu. Samotný trénink sníží hmotnost podle EASO v průměru nejvýš o 2 až 3 kg. Jak pohyb zapadá do celkového hubnutí, rozebírá článek o tom, jak zhubnout a nastavit si rozumné tempo.
Pomalu se měnící číslo na váze ale neznamená, že cvičení nefunguje.
Podle EASO přináší pravidelný trénink lidem s obezitou i změny, které váha neukáže:
- Inzulinová citlivost – jak dobře tělo reaguje na inzulin, hormon, který hlídá hladinu cukru v krvi. Zlepší ji jakýkoli typ tréninku, aerobní, silový i kombinovaný.
- Kondice – i tu podle EASO zlepší jakýkoli typ tréninku. Projevit se může třeba tím, že vás schody do třetího patra zadýchají méně.
- Krevní tlak – tady EASO dává přednost aerobnímu tréninku střední intenzity.
- Útrobní tuk – tuk uložený kolem orgánů v břiše. I na něj EASO doporučuje přednostně aerobní trénink střední intenzity.
- Kvalita života – její fyzickou stránku může zlepšit aerobní, silový i kombinovaný trénink.
Zapisujte si proto i jiná čísla než kila: kolik minut týdně zvládnete nebo jak dlouhou trasu ujdete. Pokrok pak uvidíte, i když se váha zrovna nehýbe.
Co se počítá mezi tréninky?
Víc, než by se mohlo zdát. NZIP označuje za nejdůležitější první krok přestoupit z kategorie „fyzicky neaktivní“ alespoň do kategorie „trochu fyzicky aktivní“. Na to nepotřebujete permanentku ani sportovní oblečení. NZIP jako příklady uvádí schody místo výtahu nebo cestu na nákup pěšky či na kole.
Druhou stranou mince je sezení. NZIP radí vyhýbat se dlouhému sezení a pravidelně ho přerušovat pohybem, WHO doporučuje čas strávený vsedě omezovat. Pokud pracujete u stolu, může to být krátká procházka po chodbě, telefonát vestoje nebo cesta za kolegou místo e-mailu.
Jak u pohybu vydržet déle než pár týdnů?
EASO otevřeně píše, že velkou výzvou je udržet nový životní styl dlouhodobě. Nadšení prvního týdne svádí k plánu na každý den, jenže takový plán se může rozpadnout při první rýmě nebo náročném týdnu v práci. Rozumnější může být začít skromněji a mít plán, který zvládnete i ve slabších dnech. Pomůže, když pohyb přestane být „projekt“ a stane se obyčejnou součástí týdne, podobně jako nákup nebo vaření. Ostych z posilovny přitom nemusí být překážka: procházka, rotoped doma nebo bazén se do týdenních minut počítají stejně, pokud mají aspoň střední intenzitu.
Několik praktických tipů:
- Napište si dny do kalendáře – konkrétní den a čas místo „někdy tento týden“.
- Zapisujte si minuty – do telefonu nebo hodinek, jak radí i Světová konfederace fyzioterapie (World Physiotherapy). Uvidíte, jak se blížíte ke 150 minutám týdně.
- Nechte si poradit – podle World Physiotherapy vám fyzioterapeut poradí, jak cvičit bezpečně.
Na co si dát pozor: bolest kloubů, vyšší věk a obavy ze zranění
- Bolest kloubů a vyšší věk – výsledky studie Barrowa platí pro jinak zdravé lidi do 50 let. Pokud vás bolí kolena, máte artrózu nebo je vám víc, nepřenášejte je na sebe automaticky a vhodnou formu pohybu proberte s lékařem nebo fyzioterapeutem.
- Obavy ze zranění – údajů o zraněních při cvičení u dospělých s nadváhou a obezitou je podle EASO velmi málo. Některé studie ve cvičící skupině víc zranění než v kontrolní nenašly, jiné ano. I tak platí pozvolný postup a pořadí, které doporučuje NZIP.
- Nepříjemné příznaky při cvičení – na jaké signály dávat pozor a kdy trénink přerušit, popisuje článek jak začít cvičit a nezranit se.
Co můžete udělat ještě tento týden?
- Pokud máte zdravotní potíže, objednejte se k praktickému lékaři a zeptejte se, jaký pohyb je pro vás vhodný.
- Vyberte jednu formu pohybu, kterou máte po ruce a která vás aspoň trochu baví.
- Zapište si do kalendáře konkrétní dny, kdy se do ní pustíte.
- Najděte v běžném dni jedno místo, kde nahradíte sezení nebo výtah pohybem.